Na této stránce si budeme povídat a pracech na ovocných stromech, stromcích a keřích v průběhu roku. Tak jak postupně přicházejí.
Začněme příhodně s jarním počasím a pojmeme to, jako čas, kdy je vhodné s pracemi na zahradě začít. Mezi tyto činnosti patří také ovocné zastoupení na zahradě.
V těchto dnech, koncem dubna již máme stromy ořezané. Patřičně ošetřené.
Občas se objeví otázka, zda stromy po řezu něčím ošetřovat.
Balzámy a latexové barvy
Z vlastní zkušenosti bych se přikláněl k názoru, že ošetření stromů po řezu, například stromovými balzámy a podobně nemá nikterak zásadní vliv na hojení ran. Možná u starších stromů, kde již sama obranyschopnost stromů není zaručena, vyloženě staré stromy, kde je asi rozumné, takovým balzámem ošetřit vykotlané dutiny, hluboké rány – ohrožující strom nějakou hnilobou a podobně, tak asi ano. Ale běžně, správně uříznutá větev na mladém zdravém stromku? To mi přijde spíše zbytečné.
Strom má ohromné samohojící schopnosti a i s velkou ránou si dokáže celkem snadno poradit. Běžné rány způsobené udržovacím řezem si stromek zhojí dokonale sám, překrytím rány novou kůrou a větší zranění by mělo cenu něčím penetrovat až v pozdějším věku, kdy taková nedokonale zhojená jizva začne jevit známky nějakého rozpadání dřeva v kdysi provedeném, dávno zhojeném řezu, kde zůstalo obnažené dřevo. Ale používat k tomu účelu latexové barvy, a podobné přípravky, mnohdy ani neodpovídající barvou, působí pak v zahradě spíše neesteticky, než že by nějak převažoval aspekt zdravotní.
Nevím, rád bych na toto téma rozpoutal diskusi, protože si tím nejsem zcela jist a dost možná, že zkušenější ovocnáři budou mít jiný názor. Má zkušenost však hovoří pro názor uvedený výše.
Bílení kmenů a zbavování mechu z kůry
Na internetu se na toto téma dají zjistit zajímavé věci. Například, že bílení má smysl v zimě i v létě tím, že snižuje riziko přehřátí stromku slunečním zářením. Jako argument je uvedeno, že teplota na místě přivráceném ke slunci a na opačně straně může mít rozdíl i 25 stupňů celsia. Což se zdá být, obzvlášť v období před jarních teplot pohybujícími se těsně kolem 0 stupňů docela logické. Jde totiž o to že rostlinná pletiva se již začínají probouzet, a míza, která se v takových dnech už může v kmínku nacházet, může na jedné straně zmrznout a na přivrácené straně ke slunci může mít vysokou teplotu. Na hranách pak může dojít k popraskání těchto pletiv. Vznikají tak mrazové trhliny, což stromku neprospívá. Já jsem se spíše přikláněl k názoru, že ono vápnění má opodstatnění v jakési „desinfekci stromu“ (houbové choroby, omezování růstu mechů a pod) .
Alternativa bílení se nabízí ochránění kmenů stromů obalení třeba jutou, nebo chvojím, rákosem a podobně.
Já osobně se k bílení stavím jako k něčemu, bez čeho se strom obejde, kdyby se bez toho neobešel, tak by byl od přírody bílý. Bílení zároveň považuji za zajímavou alternativu předcházení škůdcům, chorobám a podobně. Díky desinfekčním vlastnostem vápna.
Takže, stromky občas natřete nějakým čistým hašeným vápnem bez příměsí. Nicméně, není nutné stromek nabílit velkou vrstvou vápna. Kůra je stejně jako lidská kůže orgán, který má své důležité funkce a ucpání všech pórů v kůře a kompletní „obílení“ stromu na bílo nepovažuji za moudré. Volil bych spíše formu nějakého vápenného mléka, která na stromě nezanechá milimetr tlustou vrstvu barvy jako při malování bytu. Ale spíše po kůře stromu steče a zanechá tenký film, který na stromku není vyloženě do očí bijící. Působí to přinejmenším nepřirozeně. A jak často natírat? Dovolím si říci, že to rozhodně není nutné dělat každý rok.
Strom je totiž nejspokojenější, když si ho pokud možno – vůbec nevšímáme.